13. července 2019
Naše články
Charita Vlašim připravuje na každé léto dvoudenní poutní zájezd. Na letošní rok jsme se rozhodli pro další premonstrátský klášter, Schlägl. (Loni jsme byli v klášteru Geras). Toto významné místo leží v Horním Rakousku, na Šumavě, pouhé tři kilometry od českých hranic a 15 kilometrů od hranic s Bavorskem, tedy s Německem. Klášter má historické vazby na Želiv, proto byl našim milým průvodcem želivský pan opat Jaroslav Jáchym Šimek. Zájezd proběhl 10. a 11. července 2019. Vyrazilo celkem 61 poutníků. Počasí nám přálo, bylo teplo, ale nebylo tak úmorné horko jako v předchozích dnech. Čtěte více.
Byli jsme přijati emeritním opatem kláštera ve Schläglu, P. Martinem Feldhoferem, který klášter vedl od roku 1989 do letošního června. Po obědě v klášterní restauraci jsme slavili mši svatou v klášterním kostele. Opat Jáchym v promluvě nabádal k tomu, abychom měli Boha jako svého přítele, který je nám blízko a záleží mu na nás.
Poté se nás ujal převor kláštera P. Paulus Manlik a provedl nás klášterem, seznámil nás s jeho cennostmi i zajímavostmi. Klášter se může opravdu pochlubit krásnými prostorami. Jak poznamenali někteří poutníci: je vidět, že tam neměli komunisty… V Rakousku jsme mohli obdivovat i to, jak se tamější zemědělci starají o krajinu, kdežto u nás stále zaostáváme.
V podvečer jsme přejeli nazpět do Česka. Ubytovali jsme se v internátu v Kaplici. V restauraci u Sedláčků jsme měli večeři, snídani a také společný večer, při kterém jsme vylovili z paměti desítky lidových i jiných písniček. Protože větší část poutníků na zájezdě tvořily ženy, zpěv se opravdu krásně linul celým sálem, kde jsme večer seděli.
Druhý den byla na programu dvě jihočeská poutní místa – Kájov a Římov. Do
Kájova investovali v uplynulých desetiletích rodáci, kteří odsud byli vyhnáni po válce. V současnosti se areál dále opravuje. Díky výbornému výkladu sestřičky z kongregace Milosrdných sester sv. Kříže, která má Kájov na starosti, jsme tam prožili hezké dopoledne.
V Římově jsou dvě rarity, jednak kostel s Loretou, ke kterému jsme měli výklad a také pašijová cesta v přírodě. Tady jsme se rozdělili na dvě skupiny. Ti, co cítili, že mají dost fyzických sil, se vydali na více než tříkilometrovou pašijovou cestu, ostatní se zdrželi v Římově.
Posledním bodem programu byla brzká večeře v zámku v Jindřichově Hradci. Poutní zájezd se vydařil, potkali jsme své staré známé, ale našli i nové, prožili hodně pěkného a mnoho nového viděli. Těšíme se na další zájezdy!
Další fotografie jsou zde.
