31. ledna 2023 Naše články

Jak si poradit s našimi strachy?

Do lednového filmového klubu jsme vybrali český dokumentární film z roku 2022 „Naděje až do konce“.

Promítání se podařilo, film se nám všem moc líbil. Krásně ukazoval na velmi osobních příbězích 5 lidí nemocných ALS (amyotrofickou laterární sklerózou), jak je průběh nemoci u každého člověka individuální a jak důležité je žít v lásce. Opravdu neocenitelná je možnost, když má člověk kolem sebe pečující a milující rodinu, ale ne vždy je to možné. Dokument tedy není jen o pacientech s ALS, ale o jakémkoliv těžším onemocnění, kdy jsou lidé odkázáni na pomoc druhých.

Pacientů s ALS je v ČR asi 1000 a ročně jich asi 200 přibude i zemře. Přesto se o této nemoci mluví celkem málo. Zdá se, že se v dnešní době snažíme chránit všeho „těžkého“, citlivého a bolestivého. Namísto toho, abychom se naším strachům postavili, snažíme se je potlačovat. Takže sledování tohoto dokumentu bylo takovým tréninkem v posilovně na všechny těžkosti, které nás v životě mohou potkat.

Všichni jsme se shodli, že přestože téma tak závažné nemoci je hodně silné, bylo zpracováno opravdu citlivě a krásně. Díky humoru účastníků jsme chvílemi plakali dojetím a jen sem tam smutkem. Je úžasné, že v Čechách funguje nezisková organizace – zapsaný spolek ALSA, který pomáhá velmi odborně nemocným i jejich rodinám: konzultacemi, zapůjčováním pomůcek, fyzioterapiemi. Více informací o jeho činnosti, příběhy jeho klientů a další najdete na https://www.zsalsa.cz/. Bez lidí s ALSY by byli nemocní a jejich blízcí v ČR totiž úplně ztracení a vydáni na pospas.

Polovina účastníků promítání zůstala i na následnou po filmovou diskuzi, někteří však spěchali domů za dětmi. Byli jsme po filmu plní emocí, pokládali si nejrůznější otázky - od praktických jako např. "Jak se cestuje letadlem na invalidním vozíku?" až po osobní (úvahové) jako "Kdo by se o mě staral, kdybych onemocněla ALS?", "Zvládla bych se sama starat o někoho blízkého?" atd. Vedoucí našich terénních sociálních služeb Mgr. Radka Kůželová sdílela vlastní zkušenosti s péčí o lidi nemocné s ALS. Nejvíce se nás asi dotklo, jak mluvili lékaři v nemocnici o jednom z protagonistů filmu před ním jako o věci. On i zdravotní sestra, která se o něj starala to plně vnímali a následně i ve filmu komentovali. Dalším smutným faktem je dlouhé vyřizování opatření pomůcek se zdravotními pojišťovnami, které nepočítají s tím, že se zdravotní stav nemocného bude zhoršovat. A tak když konečně dostane nemocný např. invalidní vozík, už potřebuje jiný.

Některým účastníkům trochu trvalo zorientovat se hned v jednotlivých příbězích, prostředí, vazbách s lidmi, kteří jim pomáhali. Někdo navrhoval, že by ocenil ve filmu ještě další doplňující informace jako např. kdy kdo z protagonistů filmu onemocněl a také více informací o ALSE, kolik lidí v ČR ročně onemocní... Ale to jsme společně doplnili během diskuse.

Přejeme všem hodně sil a dobrého. Ať se Vám všechny nemoci vyhýbají obloukem. Pokud byste chtěli podpořit činnost spolu ALSA – budou Vám vděčni za jakoukoli podporu.