6. listopadu 2026
Naše články
Ohlédnutí za fungováním Denních stacionářů u kapličky!
Člověk se může ohlížet různě, záleží na tom, jakýma očima se dívá - zdravýma, nadšenýma, unavenýma nebo zavřenýma. Na vlastní oči se u nás v září bylo podívat mnoho lidí - kolegyň a kolegů z Charity Vlašim a Vlašimské Charitní s r. o. (8. 9. 2026), zájemců o službu (průběžně po předchozí domluvě), hostů slavnostního žehnání Denních stacionářů u kapličky (23. 9. 2026) i návštěvníků dne otevřených dveří (29. 9. 2026). Všem moc děkujeme za Váš čas, slova a podporu.
V tomto článku se však chceme ohlédnout především srdcem, a to plesá nad oběma stacionáři i jejich zaměstnanci, kteří s láskou a trpělivostí hledají cesty k druhým lidem. Pokusíme se Vám ukázat střípky v mozaice, z níž si můžete vytvořit obraz o tom, jak u nás probíhají dny, práce a pečování. Máme k dispozici krásné, úžasně vybavené zázemí, které si průběžně dotváříme - obrazy na fasádě, fotografiemi od naší kolegyně, citáty, nábytkem, rostlinami i dalšími drobnostmi. Myslíme, že ve výsledku je cítit, že to děláme rádi, dává nám to smysl a baví nás to. Nicméně rádi se vydáme i do přírody, když nás láká sluníčko, na mši, oslavu seniorů nebo výstavu Biblí. Děkujeme za milé přijetí a přivítání na Farmě Loreta, kde jsme si to moc užili.
Na zahradě už jsou patrné záhonky, cestičky, keře i stromy. Vedle pečení, přípravy občerstvení, sušení podzimních plodů jsme tvořily barevné návleky na boty, bublinkové obrázky či Bible. Je krásné vidět, jak se nápady realizují. Do tvorby zajímavé mozaiky se pustila naše kolegyně, která společně s dalšími několik dní vyráběla kříž do denní místnosti z pryskyřice a odřezků dlažby použité na chodbách stacionářů. Jednu chvíli to vypadalo, že to možná nedopadne, ale podařilo se a na žehnání visel kříž na zdi. Ze špejlí, vánočních řetězů a papíru nám v dílně vyrostly postupně pampelišky.
Nevěřili byste, jakou radost někomu udělá svižná procházka, když vezmete klienty roznášet pozvánky nebo když pod vašima rukama spokojeně usne klient v kuličkovém bazénu. Co teprve, když se má člověk komu svěřit se svým příběhem, nebo když má někdo důvěru ve vás a jste to právě vy, kdo ho plně vnímá. Když slyšíte společný smích klientů a pracovníků z denní místnosti. A především, když se můžeme na sebe vzájemně spolehnout a táhnout za jeden provaz. Když víte, že se máte o koho opřít nebo že vás má kdo zachránit, pokud se začínáte topit. Když v sobě někdo najde odvahu zkusit něco nového. Že si člověk občas udělá čas, aby si jen tak popovídal, a může si dovolit ztratit pojem o čase. Že jste po mnoha letech pro někoho poprvé nadějí… To nejsou klišé, to jsou chvíle naplněné někdy klidem, jindy radostí, očekáváním, emocemi a přijetím.
Těší nás, že tvoříme tým lidí, kteří svou práci berou jako příležitost dělat smysluplné věci a přemýšlet o sobě i druhých navzájem. Malou ukázkou je například to, že se ve svém volnu sejdeme, jdeme společně vařit na Bramboriádu a skvěle si to užijeme. Svou velkou měrou nám k tomu přispívají i naši klienti a jejich rodiny. Je toho tolik krásného, co se každý den děje, a nemusí to být zrovna to nejvíce veřejně diskutované nebo fotografované. Co je důležité, je očím neviditelné. Přejeme Vám krásné dny, ať Vás hřeje u srdce, ať jste kdekoliv!
Tým Denních stacionářů u kapličky
