27. dubna 2026 Naše články

Čas žít

Vnímání času je individuální záležitostí. S mnohými se člověk možná někdy shodne v tom, jak čas občas strašně letí nebo se vleče, například při čekání.

Možná si píšete deník o tom, co děláte a prožíváte. Pro nás ve stacionáři je ohlédnutí za každým týdnem už pravidelností. Hromadné ohlédnutí za delším obdobím je příležitostí znovu si uvědomit a připomenout, komu a čemu jsme věnovali naši pozornost. Něco zažít a odlehčit těm, kdo se o seniory starají, je asi tím hlavním důvodem, proč senioři do denního stacionáře dochází. Těší nás, že přibývají další.

Letošní plesovou sezónu jsme zakončili masopustem, putováním s čajem a návštěvou cukrárny. Děkuji všem pracovnicím stacionáře za jejich trpělivost, ochotu a energii vymýšlet a realizovat nejrůznější aktivity. Tak jako je pestré složení našeho týmu, tak jsou pestré dny, které si společně užíváme. Děkujeme kaplanovi Janovi, že nás vzal na takovou čajovou pouť a seznámil nás s historií čaje, dal nám ochutnat. Bylo to velmi milé a inspirující setkání. Čaj v našich očích ještě stoupl a obřadnost jeho pití zesílila. Před začátkem postní doby jsme si ještě zašli do cukrárny a popovídali nad dobrotami.

Když nastala popeleční středa, mnozí jsme si dali půst od jídla, pití kávy, hraní her a dalších požitků. Začali jsme připravovat výrobky na Velikonoční jarmark - péct, zdobit, vyrábět… Společně jsme zavítali na výstavu fotografií členů Podblanického fotoklubu do ParaZOO. Nejvíce nás zaujaly detaily přírody, záběry rozmanitosti krajiny a reportážní fotografie. Někteří z nás se zúčastnili promítání filmu „Kuba a Aljaška“ a následné besedy s fotografem Vojtěchem Darvíkem Mácou, které se konaly v rámci festivalu Jeden svět v našem Komunitním centru Zahrada.

Příležitostí společně mluvit je tak mnoho a slavit se dá každý den včetně Světového dne sociální práce. Zjišťujeme, jak nám často stačí být v přítomném okamžiku. Každý den přijímáme a zároveň také dáváme druhým svou pozornost, úctu i respekt. Tak víme, že skutečně žijeme a má to smysl.