8. července 2024 Naše články

Jak se žije ve stacionáři?

„Žije se nám úplně báječně,“ odpovídá paní Radka, která do stacionáře dojíždí dvakrát týdně z Bystřice.

V květnu jsme podnikli několik výletů a zajímavých setkání. Abychom byli flexibilní, pořídili jsme do denního stacionáře v místním autobazaru náš první služební osobní vůz, který pomáhá na cestách do/ze stacionáře i při cestování mimo něj.

Kdo chtěl, vydal se v doprovodu našich pracovnic na jarní setkání seniorů - mši svatou a poté posezení s občerstvením v besídce vedle kostela sv. Jiljí.

Potkali jsme se ve stacionáři s rodinnými příslušníky našich klientů na zahradní slavnosti. Setkání bylo dojemné, plné krásného povídání a upřímných slov povzbuzení. I přes déšť se setkání vydařilo. Povídali jsme si uvnitř i na terase, zahráli si hru, která odhalila naše cestovatelské sny, buřty opekli v troubě … Ocenili jsme výhodu našeho Komunitního centra Zahrada. A to, že i když se někdy kvůli počasí nemůžeme potkat na zahradě, zahradní slavnost může v klidu proběhnout v domluveném termínu, protože jsme v Zahradě.

Pomáhali jsme s doděláváním zahrady, sklízeli jsme zaseté ředkvičky k svačinám a nechali si tři na květ a semínka. Sestavili jsme si a osázeli na balkóně vyvýšený truhlík. Abychom mohli osázet záhon a pokračovat v pěstování vlastní zeleniny, zajeli jsme společně do Domašína do zahradnictví k Crhánům. Tam jsme se krásně prošli, pokochali nádhernými rostlinami a pořídili roubovanou okurku. Sazeničky rajčat, paprik a bylinek jsme donesli z vlastních zahrádek.

Protože máme téměř všichni ve stacionáři rádi zvířata a obzvlášť psy, užili jsme si i návštěvu fenky Queeny.

Velkou radost nám udělalo pozvání na hudební setkání do kostela sv. Jiljí od školáků ze ZŠ Chotýšany, které pro ně připravil vlašimský vikář. Některá ranní ptáčata z řad našich klientů se spolu s pracovníky sešla už v osm hodin na bohoslužbě. Pak se pan vikář chopil příprav a nosil nejrůznější hudební nástroje. V devět hodin nás i školáky přivítal písní hranou na buben a píšťalu. Poté povídal o hudbě a muzicírování v dobách minulých. Ukazoval nám jednotlivé nástroje: hlasitou polnici a dechové nástroje ze zvířecích rohů (krávy, vola, kamzíka, antilopy, afrického zebu), píšťalky z bezu (jednoručku, dlouhou bez děr, dvojhlasnou, flétnu), předchůdce dud i dudy se třemi píšťalami, varhany (velké na kůru, portativ i pozitiv se zvonkohrou), citeru, šalmaj i bubny (drum steel). Hraní prokládal pan vikář mluveným slovem, zpěvem, a tak jsme všichni vydrželi bedlivě sledovat až do konce. Z kostela přešel někdo společně s dětmi a učitelkami do besídky, kde jsme si společně dali svačinu a šli se protáhnout do zahrady. Někdo se vydal autem do stacionáře nebo pěšky k domovu. Děkujeme všem za toto vzájemně velmi obohacující setkání.

Do budoucna máme v plánu návštěvu vlašimské paraZOO, kde mnozí klienti dosud nebyli, Vodní dům v Hulicích nebo Farmu na Kopečku.

Těší nás, že se seniorům u nás líbí a chodí k nám rádi. Někdo chce docházet každý den, někdo ob den, někdo od pondělí do čtvrtka, někdo jen příležitostně třeba si popovídat mezi vrstevníky, vysprchovat se, nebo jen když je rodina na dovolené. Vždy se snažíme vyjít vstříc přáním a potřebám našich klientů. Je to přeci jen něco jiného vyrazit mezi lidi, cvičit, povídat si, zapojovat se do připravených aktivit, oproti tomu být celý den doma sám. Zatím máme ještě volnou kapacitu, kdo by se chtěl přidat, má ještě možnost. Můžete se k nám přijít po domluvě podívat, pobyt ve stacionáři si vyzkoušet. Radost a dobrý pocit ze smysluplně stráveného času je náš cíl.