Jaro dýchá v každém květu, lidská srdce se lépe otvírají.
Přesto někdo nechce žít. Nechce se pustit do hledání nové cesty, často člověk vzdává svůj boj. Pro těžkosti. Rozchody, setkání, vše patří k životu. Ztráty i nálezy. Jen odvaha často chybí.
Třeba šlo vždycky všechno dobře, teď ne… Třeba mi spousta akcí nevyšla… Třeba se ztratil smysl života…
Život jsme dostali, ne koupili. Je to dar Boží a my ho máme naplnit. Smysl života hledáme v průběhu životního zrání. Když zvažujeme, co umíme, co nás baví, co jde, nebo nejde. Naším průvodcem bývají nejdříve rodiče, pak přátelé. Někdo má nadání pro sport, někdo má talent na jazyky, někdo učí, někdo ošetřuje apod. Učíme se hledat naplnění života v lidské společnosti.
Je třeba hledat i v duchovní oblasti. Kdo jsem, jaký jsem. Komu věřím, co vyznávám, jakou hodnotu má můj život. Kam směřuji. Jsme poutníci na cestě k věčnosti s Bohem. Vše pak vede k poznání a naplňování cílů, smyslu našeho putování. Přijde-li problém, patří jeho překonání k životnímu zrání.
Musíme počítat i s tím, že můžeme někoho, nebo něco ztratit. Je to jako pád. Je třeba se znovu zvednout. I pády a vstávání, patří k životu. Říká se, že s jarem začínáme znovu. Velikonoční ráno zpívá o životě, o Kristově vzkříšení.
Radujme se, nebojme se, začínejme vždy znovu. Každý den je nová šance.

PhDr. Irena Lesová
psycholožka
Tel.: 730 549 338