Všichni čekáme na jaro, čekáme na hezké zážitky, ne vždy to tak vyjde. Letošní jaro je náladové, často nás překvapí.
V životě to tak chodí. Náš život není přímka, je to spíše jako cesta horami i údolím. Jednou jsme nahoře plní radosti, oplýváme nadějí a chutí do života. Pak zase můžeme procházet temným údolím, někdy i bolestí.
Jsme v postní době, kdy jsme mohli přemýšlet. Toto období končí.
Čeká nás radost ze Vzkříšení.
Jsme opravdu plní naděje? Nebo jen promýšlíme praktické věci, kam pojedeme ve volnu, nebo co vše ještě máme připravit.
Zkusme zvolnit a vnímat krásu přírody - otvírající se květy slunci, zpívající ptáky.
Prožívejme naději, radost. Jaro je obrazem naděje. Vše znovu ožívá.
I když přijde mráz, nespálí všechno. Opět zvítězí síla života.
V lidském životě se střídá radost i smutek.
Máme, ale živou naději a její naplnění v Kristu.
Vstal, skutečně vstal, žije a my podle našeho vztahu k Němu, s Ním.
Je to zase o vztahu. Ježíš svůj vztah k nám životem, smrtí i zmrtvýchvstáním prokázal.
Jaký je náš vztah? Jaký je můj život, vztahy k lidem? Takový je můj vztah ke Kristu.
Zkusme být k druhým takoví, jak bychom chtěli, aby oni byli k nám. Milovat Boha, je milovat lidi. Snášet je, pomáhat a vždy začínat znovu, když se hned nedaří.
Požehnané Velikonoce všem!

PhDr. Irena Lesová
psycholožka
Tel.: 730 549 338