10. června 2024 Naše články

Nebojme se dávat

Frézie se závanem větru rozvoněly a z parku přicházely další vůně. Krásné pod modrým nebem, zlatavým sluncem…

Vše je krásné! Vnímáme krásu? Potěší nás to krásné jaro? Kolik je to nabídek k zamyšlení. Nejdříve lépe k děkování.!!! Za pokoj a dobro. V parku dětské hlásky hlaholí jako ptáci. Příroda vzdává díky, ptačí zpěv jako hymnus, dětský smích jako zvonky. Kéž by ten hlahol díků rozhoupal zvony míru ke cti naší Paní Královny míru! Maria, Matko Boží, oroduj za nás!

Pokoj a mír je darem Ducha Svatého. Lidé ve svém životě bojují, o mír usilují, kéž pochopíme. Kéž otevřeme své oči, uši, srdce! Vnímejme krásu, ta léčí. Otevřeme svá zamčená srdce! Stáří se bojí "co ještě", mladí se bojí, co chtějí. Jedno slovo jako klíč. Láska. Všichni toužíme po lásce. Tu dostáváme, tu bychom měli dávat. Bez omezení strachem, sobectvím, lakotou. Může být srdce lakomé láskou? Může, bojí se odpovědnosti, bojí se investovat. Kolik jich bloudí parkem osamělých. Bojí se milovat, bojí se dávat. Jenomže jenom kdo dá, dostane. Neumíme přijímat. Tak jdou staří životem a mladí je napodobují. Ježíši, tys miloval a nepočítal, nebál se a kráčel dál, dál k tomu druhému blíž.

Duchu Svatý, přijď, dej nám světlo a lásku, ať můžeme žít! Krásné radostné přijetí a rozdávání darů Ducha Svatého všem!