4. října 2023 Naše články

Podzimní nostalgie...

Slunce nám přeje, podzim přišel v jeho doprovodu. Ale ne všude vládne jásavá zář.

Ve stínu jsou často naše vztahy. Mít rodinu je dar.

Seděla jsem s mladou dívkou, která čekala dítě. Neměla s kým probrat svůj stav, život. Přítel, otec dítěte se zabil při nehodě a jeho rodina nechtěla žádnou informaci slyšet. Sami její členové byli dlouhodobě v krizi.

Sama matka měla rodinu mimo území našeho státu. Vystudovala, nyní pracuje. Mnoho životních zkušeností neměla, přítel nevěděl, že čekají dítě. Byli oba mladí plní snů a představ co bude.

Realita se mladé matce zdála nepřijatelná. Co v takových chvílích dělat? Poskytla jsem Anně informace, předala kontakty. Ale radost zatím nebyla. Zkoušely jsme vytvořit nějaký plán jak dál s pomocí kontaktních osob.

Po dvou měsících jsme se potkaly znovu. Anna, matka, byla již v šestém měsíci. "Bude to klučík Jiřík," říkala Anna. Pracovala v nemocnici, potkala se tam s paní, které se nechtělo domů, protože ji nikdo nečekal. Tak si povídaly o životě.

Anna má dnes "babičku" i pro Jiříka. Paní, která nechtěla domů z nemocnice, už bydlí spolu s Annou a Jiříkem.

Dnešní doba dobrým vztahům moc nepřeje. Tenhle vztah vzniklý ze vzájemné pomoci snad vydrží.

Po roce mám zprávy, že si vzájemně pomáhají a Jiřík má mámu a babičku.

Tak mějme srdce otevřené, pomoc může přijít kdykoliv. Náš Bůh je láska a stará se.