Polovina července znamenala pro 45 nejen seniorů vítané zpestření. Jako v minulých letech, i letos jsme se vydali na dvoudenní poutní zájezd.
Bylo to již posedmé. Tentokrát byly našim hlavním cílem západní Čechy, konkrétně města Klatovy a Plzeň. Zájezd byl samozřejmě laděn z velké části duchovně, a tak jsme i svoji první zastávku, v krásném historickém městě Písku, zahájili prohlídkou kostela narození Panny Marie, kterým nás provedl místní kněz Jan Skibiňski. Potom jsme se, hned po malém občerstvení, procházeli po parkánech, viděli jsme i místo, kde stávala známá Putimská brána, viděli jsme i „dvě panenky“. Pěší okruh městem pokračoval podél řeky Otavy, kolem mlýna a bývalé Křižíkovy továrny až k nejstaršímu mostu v naší zemi. Zaujaly nás i sochy ze speciálního písku na protějším břehu řeky.
Oběd pro nás ale vařili v Klatovech, a tak jsme krásnou jihočeskou či západočeskou krajinou pokračovali v cestě. Oběd i večeři pro nás připravovala stejná firma a opravdu se vyznamenali – kachní stehno, stejk, Caesar salát a jiné dobroty byly pro nás k mání. Mezi obědem a večeří byla ale samozřejmě prohlídka jezuitského kostela na náměstí s katakombami, kde jsou vystaveny mumie, jeden ze symbolů města. Dalším symbolem jsou karafiáty. A opravdu, na různých místech Klatov jsme se setkali s krásnou květinovou výzdobou. Pozdě odpoledne jsme společně slavili mši svatou ve farním kostele spolu se třemi kněžími a v krásné přátelské atmosféře.
Ubytování bývá také jednou z „atrakcí“ zájezdu – kdo s kým bude na pokoji, ve kterém patře, kde bude snídaně apod. Tentokrát jsme byli v příjemném prostředí internátu Střední zemědělské školy Klatovy. Většinou po dvou či po třech v apartmánu, takže vládla velká spokojenost. A večer: Pějme píseň dokola! Každý musel mít alespoň jednu písničku „na jazyku“, a tak jsme jich do půlnoci zazpívali opravdu víc než pětačtyřicet.
Druhý den jsme vyrazili na Plzeň. Naše čtvrté největší město není zdaleka jen městem piva. Náš dopolední program jsme zahájili na biskupství a v katedrále sv. Bartoloměje, kostele s největší věží v republice. Na její ochoz, do více než 60 metrové výšky, vystoupili tři naši účastníci. V katedrále jsme měli odborný výklad s prohlídkou. Slečna z biskupství se nám opravdu vzorně věnovala a zodpověděla všechny naše dotazy. Po obědě jsme pokračovali do františkánského kláštera, kde je trvalá expozice sakrálního umění.
Závěr zájezdu jsme prožili v Meditační zahradě pana Luboše Hrušky, která má přívlastek „Památník obětem zla“. Je to vlastně arboretum s netradiční křížovou cestou a mnoha krásnými zákoutími. Posílili jsme se na cestu a po dálnici přes Prahu jsme vyrazili k domovu. Těšíme se na další zájezdy.
ThMgr. Ing. Jiří Foller
sociální pracovník sociálně-aktivizační služby
E-mail: 1hyvVb2b4kvjGK7%WkvDRfb7%bzhTj




