Toužíme většinu života po něčem, nebo po někom.
Člověku je dána touha po Bohu. Je to připraveno, nabídnuto všem. Hledáme lásku. Toužíme po lásce.
Vztah k bližnímu je už začátek cesty. Manželství už je zasvěcení. Lásce, blízkosti, naplnění snů. Ale ještě pořád to není jasná touha po Bohu. Je to jen začátek. K další cestě nás může vést jen Bůh.
My můžeme, v tom lepším případě, cítit touhu. Po naplnění všeho, co nám chybí. Kromě majetku a nadměrného množství prožitků, bez vnitřní hodnoty. Bažení po majetku působí starost. Bažení po rozkoši přináší přesycení. Možnosti, jak hledat a nalézt to "úplně úžasné", je ochota nechat se vést, důvěřovat tomu, kdo všechno může dát a splnit - Bohu.
Znamená to vše, tak trochu pustit z vlastních představ. Pustit ty naše touhy a zkusit, jak nás osloví Bůh. Jak nás povede. On dal vše. Dal jediného Syna. Tak zkusme postní dobu prožít jako touhu. Touhu po Bohu, který v lásce k nám dal a dává vše. Nepřetržitě....
Dovolme, abychom postem byli naplněni.
PhDr. Irena Lesová
psycholožka
Tel.: 730 549 338